Pa prostu / Па-просту

  • Płacz zwanoŭ

    Na dopyt uziaty byŭ miż inszym Ramuald Rajs „Bury”

    Pra toje, dzie buduć padłożany miny, kromie manciora wiedaŭ jaszcze jaho spolnik, jaki byŭ felczaram (sanitariuszam) u szpitali ŭ Staroj Wilejcy. Tolko ŭ listapadzie 1948 r. mancioru ŭdałoso zwiazacca z dochtaram Marozam. Ad peŭnaj kabiety, jakaja pryjechała da Biełagardu z Biełastoka, dawiedaŭso, szto leczyć jon…ЧЫТАЦЬ ДАЛЕЙ / CZYTAJ DALEJ

Po pudlaśki / По-пудляські

  • Hapčyna vnučka

    Siête stałosie v marciovi.

    Porankami šče trochi moroziło, ale dniom sonečko dobre hrêło, sniêh davno rozstav napreč. Posliêdnich para dion pohoda była vže vesnianaja.Agata šparko išła z dočkoju na prystanok, vony vybralisie do Biłostoku do dochtora. Marjola raz-po-raz pudbihała, starajučysie pospiêti za materoju, a siête ne było takoje proste…. ЧЫТАЦЬ ДАЛЕЙ / CZYTAJ DALEJ

RSS і Facebook

Môj čeśki film (11). Koty i sobaki

Sami prožyv z nami petnadceť liêt...

Diś mniê kiepśko spałosie. Naš kôt Filipok pryvałandavsie do spalni i bruškovav čuť ne połovinu nočy. I vsio jomu ne pasovało, to łaziv siudy-tudy, to doptav mene i muža, to skakav na pudokonnik abo na šafu… Muž ono poburčav –  to ž ty sama siêtoho…

Môj čeśki film (10). Moja zahrádka

Môj horôdčyk maleńki, ale vse tam je štoś do roboty...

Sidžu ja sobiê na tarasi, popivaju kavu i tiêšusie, što vže pryjšła moja najbôlš lubima pora roku — vesna. U mene kviêtki načynajut cvisti velmi rano. Ja jich ponasadžuvała tak, kob vony cvili od ranioji vesny až do pôznioji oseni. U Biłostoku, de my žyli…

Môj čeśki film (9). Pudlaśki odcinok čeśkoho seryjalu

U Narvi vsio było festôvśko...

Moja knižka „Biêlśk, Knorozy, Ploski (i inšy vjoski)” vyjšła vo vtorok. Ania, sestra, zabrała jijiê z drukarni i posłała mnie para zdymok. Jak mnie chotiêłosie vziati knižku do ruk, pohładiti, poohladati, polistati… Odnak ja musiła ždati do nediêli, 17 lutoho. Dovho. Ale čas proletiêv chutko,…

Môj čeśki film (8). Polklub

My zadumali, kob spotykatisie kažny miêseć...

Učora dobre popadav sniêh, diś moroz, sonečko, i vsiudy ležat sniêžny zmity. Filipek, naš menšy kôt, šaliêje na dvorê. Za stinoju v susiêda brešut i jenčat sobaki, što až hołova tryščyt. Paveł pojiêchav do praci samochodom, i ja naveť ne mohu pojiêchati do susiêdnioji vjoski…

Môj čeśki film (7). Našy susiêdy

Koliśni ubek kryčav, što my majemo nevychovanoho sobaku...

Pryjšła ja z posidiênok od našoji susiêdki i mojoji čeśkoji podruhi Evy, i my z Vaniom stali vspominati, kôlko to vže my miêli susiêduv u Čechiji, i jakich. Nazbirałosie jich trochu za dvadceť liêt, oj tak… Japonka na balkoni i odin złôsny ubek Našy peršy…

Môj čeśki film (5)

Disiaka ja chodiła zo svojim Vaniom po sklepi i divovałasie, što vže povno sviatočnych ozdobuv, lampočok, słodyčy. Na počatku listopada siejoho šče ne było. Čechi počali šykovatisie do Ruzdva. Nu tak, ostałosie ono puvtora miêsecia… Chutko naša hulicia rozsviêtitsie kolorovymi lampočkami, čuť ne v kažnum oknovi zapalitsie svicen. Jdou Vanoce…

Календарыюм

Гадоў таму

  • У красавіку

    – 9(21).04.1835 г. у Віцебску нар. Ялегі Пранціш Вуль (сапр. Элегі Францішак Карафа-Карыбут), беларускі паэт. Удзельнічаў у  студзенскім паўстаньні, за што быў сасланы ў Сібір. Апошнія гады жыцьця правёў у Варшаве, дзе з Вінцэсем Каратынскім і Адамам Плугам стварыў беларускі …ЧЫТАЦЬ ДАЛЕЙ / CZYTAJ DALEJ

Календарыюм / Kalendarium

Сёньня

  • (423) – 19.04.1602 г. пам. Ян Абрамовіч, ваявода менскі і смаленскі. Адукаваны чалавек, праціўнік езуітаў. Выдаўца „Катэхізіса” (1598 г.) з 300 рэлігійнымі песьнямі.
  • (144) – 19.04.1881 г. у в. Такары на Беласточчыне (сучасным памежжы з Рэспублікай Беларусь) нар. Усевалад Ігнатоўскі – выдатны беларускі гісторык, грамадзкі дзеяч. Скончыў у 1911 г. Юр’еўскі Унівэрсытэт у Тарту. У 1912-1914 гг. быў выкладчыкам у Віленскай жаночай гімназіі М. Вінаградавай, у  1914-1919 гг. -- Менскага Настаўніцкага Інстытуту. У час вайны ўключыўся ў нацыянальную ды палітычную дзейнасьць, быў між іншым членам Цэнтральнага Камітэту Беларускай Партыі Сацыялістаў Рэвалюцыянераў. У 20-ыя гады займаў шэраг дзяржаўных пасад у БССР. Меў вялікі ўплыў на праведзеньне працэсу беларусізацыі. З 1926 г. быў старшынёй Інстытуту Беларускай Культуры, а з 1928 г. прэзідэнтам Беларускай Акадэміі Навук. Напісаў больш за 30 навуковых прац, адна з найбольш вядомых гэта „Кароткі нарыс гісторыі Беларусі”. З 1930 г. прасьледаваны савецкімі ворганамі бяспекі. Пасьля аднаго з допытаў, 4.02.1931 г. пакончыў жыцьцё самагубствам. У 1937 г. жонка была асуджана на 8 гадоў лагераў, а двое сыноў расстраляных.

Новы нумар / Novy numer

Папярэднія нумары

Усе правы абаронены; 2025 Czasopis