Pa prostu / Па-просту

  • Płacz zwanoŭ

    Na dopyt uziaty byŭ miż inszym Ramuald Rajs „Bury”

    Pra toje, dzie buduć padłożany miny, kromie manciora wiedaŭ jaszcze jaho spolnik, jaki byŭ felczaram (sanitariuszam) u szpitali ŭ Staroj Wilejcy. Tolko ŭ listapadzie 1948 r. mancioru ŭdałoso zwiazacca z dochtaram Marozam. Ad peŭnaj kabiety, jakaja pryjechała da Biełagardu z Biełastoka, dawiedaŭso, szto leczyć jon…ЧЫТАЦЬ ДАЛЕЙ / CZYTAJ DALEJ

Po pudlaśki / По-пудляські

  • Hapčyna vnučka

    Siête stałosie v marciovi.

    Porankami šče trochi moroziło, ale dniom sonečko dobre hrêło, sniêh davno rozstav napreč. Posliêdnich para dion pohoda była vže vesnianaja.Agata šparko išła z dočkoju na prystanok, vony vybralisie do Biłostoku do dochtora. Marjola raz-po-raz pudbihała, starajučysie pospiêti za materoju, a siête ne było takoje proste…. ЧЫТАЦЬ ДАЛЕЙ / CZYTAJ DALEJ

RSS і Facebook

Rozkaz

Hapčyna vnučka

Siête stałosie v marciovi.

Kartina Janisa Rozentālsa „Smerť” (1897)

Porankami šče trochi moroziło, ale dniom sonečko dobre hrêło, sniêh davno rozstav napreč. Posliêdnich para dion pohoda była vže vesnianaja.Agata šparko išła z dočkoju na prystanok, vony vybralisie do Biłostoku do dochtora. Marjola raz-po-raz pudbihała, starajučysie pospiêti za materoju, a siête ne było takoje proste….

Nečysta siła, ničoho inšoho

Jak Marta zaradiła Jaškovuj bidiê (2)

Złydni. Malunok Valery Słavuka

– O! – skazała do jijiê šeptucha, koli vona perestupiła poroh. – Z velikoju bidoju ty pryjšła do mene. Marta hłuboko jôj pokłoniłasie. – Z velmi velikoju, – skazała, vytiahajučy torbočku z motankoju i pirom. Chotiêła vytiahnuti i toje, čym zbirałasie zapłatiti, ale staraja zamachała…

Rozkaz

Nečysta siła, ničoho inšoho

Šeptucha Hanna vyhaniaje z mene nečystu siłu; lipeń 2011

Ne znaju, što z siêtoho vyjde: musit, ničoho dobroho na samy kuneć, jak to naohuł byvaje z usiêm, što maje choť ščôpoť čohoś spôlnoho z nečystoju siłoju. Zakônčyvšy cykl rozkazuv „Ne može byti!”, ja vže dumała, što ničoho inšoho ne napišu, bo vsio, što chotiêła…

Ne može byti!

Pameť na trochu dovš

Ivan Bogdanov «Novičok» (1893)

Тварь ли я дрожащая или право имею… (Ф.М. Достоевский)  – Ja svoju mamu pometaju słabo,  – tichim hołosom načała rozkazuvati Lila.  – Dobre, što maju para zdymkuv, to choč znaju, jak vyhladała. Ale rozkažu tobiê jeji historyju, to može takim sposobom pameť ob jôj ostanetsie…

Ne može byti!

Veronika

Vojtěch Hynais, Diêvčyna z azalijoju (1913).

Lepi lubiti j stratiti lubov, Čym ne lubiti preč nikoli. Alfred Tennyson Zo svojoju Veronikoju ja poznakomivsie v Prazi. To byli siêmdesiaty liêta. Ja praciovav jak instruktor nauki jazdy, pryšykovuvav ludi do egzaminuv na pravojazdu. Pomniu jak diś, odnoho razu siêła do mojeji taksôvki jasnovołosa…

Ne može byti!

Rozkaz na łavočci

Laurits Andersen Ring «Vesna i stary čołoviêk»

Starosť ne oboroniaje od lubovi. Ale lubov do pevnoji miêry oboroniaje od starosti. Anaïs Nin Zaprosiła mene koležanka na para dion do sebe na sioło v Kleščeluvśkuj gmini. Vona tak napravdu žyve na koloniji, de vony razom zo svojim čołoviêkom trymajut agroturystyčnu sidlibu, ale od…

Ne može byti!

Halina Maksymiuk Foto: Ewa Żałopa

Počynaju pisati novy cykl rozkazuv. Ne znaju, jak dovho dam rady. Nazbirała trochu historyjuv od ludi, kotory zhodilisie pohovoryti zo mnoju pro svoje žycie. Trudno takich znajti, bo bôlšosti našych ludi zdajetsie, što jich žycie nikomu ne cikave, tomu što vono nibyto było zusiêm zvyčajne,…

I vsiê tyje liêta ja «spasaju» pudlaśku movu

Halina Maksymiuk Foto Ewa Żałopa

U kviêtniovi sioholita zjaviłasie nova proza Haliny Maksymiuk – «Słova na viêtrovi». To vže jeji tretia knižka, napisana po-pudlaśki. U 2019 roci vona opublikovała «Biêlśk, Knorozy, Ploski (i inšy vjoski)» i «Môj čeśki film» (tôlko vydanie elektronične). Aleksander Maksymiuk hovoryt z autorkoju kilka dion pered…

Календарыюм

Гадоў таму

  • У красавіку

    – 9(21).04.1835 г. у Віцебску нар. Ялегі Пранціш Вуль (сапр. Элегі Францішак Карафа-Карыбут), беларускі паэт. Удзельнічаў у  студзенскім паўстаньні, за што быў сасланы ў Сібір. Апошнія гады жыцьця правёў у Варшаве, дзе з Вінцэсем Каратынскім і Адамам Плугам стварыў беларускі …ЧЫТАЦЬ ДАЛЕЙ / CZYTAJ DALEJ

Календарыюм / Kalendarium

Сёньня

  • (250) – 24.04.1775 г. у Будлеве Бельскага пав. Гродзенскай губ. (зараз гміна Вышкі, Бельскага пав. Падляшскага ваяв.) нар. кс. Якуб Забядэвуш Фалькоўскі, адзін з пачынальнікаў навучаньня глуханямых мове жэстаў, быў рэктарам піярскай школы ў Шчучыне, у 1817 г. адкрыў у Варшаве першую польскую школу для глуханямых. У 1826-1837 гг. быў першым пробашчам касьцёла сьв. Аляксандра ў Варшаве на Пляцы Трох Крыжоў, у якога падзямельлях пахаваны пасля сьмерці. Памёр у Варшаве 2.09.1848 г.
  • (140) – 24.04.1885 г. у Гродзенскай губ. (у Гродне або ў Кузьніцы) нар. Анна Саланка, настаўніца, якая ў 1909 г. разам з сястрой Марыяй і кс. Францішкам Грынкевічам заснавалі Гродзенскі гурток беларускай моладзі, першую беларускую арганізацыю на Гарадзеншчыне. У 1906 г. закончыла Гродзенскую жаночую гімназію і выехала на навуку ў Інсбрук, дзе з кс. кс. Ф. Грынкевічам і Адамам Лісоўскім заснавала беларускі гурток. У 1911 г. выйшла замуж за гімназіяльнага настаўніка Алексея Селівачова. Памерла ў Вільні 2.02.1915 г. Пахавана на могілках Росы.
  • (136) – 24.04.1889 г. у Стоўпцах нар. Юры Сабалеўскі, беларускі палітычны і нацыянальны дзеяч, пасол у польскі сойм у 1926-1928 гг. Арыштаваны НКВД пасьля 1939 г., уцёк з савецкай турмы ў канцы чэрвеня 1941 г. Актыўна ўдзельнічаў
  • (81) – 24.04.1944 г. у Суботніках каля Іўя нар. Зянон Пазьняк, археоляг і палітычны беларускі дзеяч. Зараз у эміграцыі. Жадаем шмат сілаў і нягаснучай надзеі на сапраўдную Беларусь!

Новы нумар / Novy numer

Папярэднія нумары

Усе правы абаронены; 2025 Czasopis