Pa prostu / Па-просту

  • Szucman z Nowaj Wioski

    Z cyklu "Płacz zvanoŭ" (Cz. 25)

    – Trzeba, żeby wszyscy Polacy chwycili się za prawo, bo jeśli Białorusy wezmą władzę w swoje ręce, to wszystkim będzie źle… Usim wiadomo, szto kali wosieniaj 1939 roku sawiety zajmali Zachodniuju Biełaruś, z wielkaj radaściu prywitali ich asobienno prawasłaŭnyja. Heto mieło swaje pryczyny, bo pad…ЧЫТАЦЬ ДАЛЕЙ / CZYTAJ DALEJ

Po pudlaśki / По-пудляські

  • Hapčyna vnučka

    Siête stałosie v marciovi.

    Porankami šče trochi moroziło, ale dniom sonečko dobre hrêło, sniêh davno rozstav napreč. Posliêdnich para dion pohoda była vže vesnianaja.Agata šparko išła z dočkoju na prystanok, vony vybralisie do Biłostoku do dochtora. Marjola raz-po-raz pudbihała, starajučysie pospiêti za materoju, a siête ne było takoje proste…. ЧЫТАЦЬ ДАЛЕЙ / CZYTAJ DALEJ

RSS і Facebook

Z cyklu «Słova na viêtrovi»

Žycie druhi raz

Rozdział 7

Vasilij Maksimov „Chvory muž” (1881)

Halina Maksymiuk   I smerť ne bude miêti vołodarstva. Rozdiahnuty pokojniki v odno Z žyvymi złučatsie i z miêseciom na zachodi; Koli obhłodany jich kosti vže struchliêjut, Na łôktiach i nohach jim zahoratsie zory; Choť podurêjut, vony vernutsie do rozumu, Choť vtoplatsie u mory, vony…

Z cyklu «Słova na viêtrovi»

Chvedur i Natala

Rozdział 6

Jules Bastien-Lepage „Vjoskova lubov” (1882)

Ukolete nas – čy ž ne budem kryvaviti? Pokicikajete nas – čy ž ne budem chachotati? Otravite nas – čy ž ne umrem? A koli nas pokryvdite – čy ž ne odpomstim? (William Shakespeare „The Merchant of Venice”; perekład Jana Maksimjuka) Chvedur, odiahnuty v połotnianu…

Z cyklu «Słova na viêtrovi»

Žeńčyny mužčyny

Rozdział 5

– Ne dobihu vže, ne dam rady, – podumałosie jôj, koli vona vbihała do sioła. Bosa, u odnôj soročci, z rozkudłanymi vołosami, z rozkryvavlanymi hubami i vže pudpuchłym okom. A sniêhu było čuť ne po kolina. U hrudiach ažno kołoło od moroznoho poviêtra. Vona ohlanułasie nazad.

Słova na viêtrovi (4)

Jakub Schikaneder „Zabôjstvo v domi” (1890)

U oddiêł kryminalnoji policiji v centry Viêdnia vujšov mołody čołoviêk. Vysoki, sykôvny blondyn z trochu šalonymi sinimi očyma, z kotorych vyhladała pustota. Vôn raz-po-raz ter svojiê ruki odna ob odnu i skubav poły kurtki, poka joho ne zaveli do Kriminalbezirkinspektor’a. Mołody čołoviêk skazav na škôlnuj nimećkuj movi…

Môj čeśki film 12. More, more…

Jak pudrosli, jim stało necikavo jiêzditi z baťkami...

…Ja je bez počatku, bez kuncia, usliznisie mižy mojiê zelonolodovy stiêny, moje łono pudymajetsie vysoko do tebe, nechaj zasmokče tebe vir mojich faluv i jazyk žaru vyjde tobiê navstrêču. Ja je matereju, dočkoju i kochankoju, korolevoju, kotora nikoli ne zrykajetsie tronu… Pia Tafdrup, „More, ja”…

Календарыюм

Гадоў таму

  • у ліпені-жніўні

    – у ліпені 1000 г. памерла князёўна полацкая, вялікая княгіня кіеўская Рагнеда. Разам з сынам Ізяславам адрадзіла беларускую, крывіцкую дзяржаву – Полацкае Княства. Першая ігуменьня ў Беларусі, у манастве – Анастасія. – 13 ліпеня 1260 г. войскі старабеларускай дзяржавы – …ЧЫТАЦЬ ДАЛЕЙ / CZYTAJ DALEJ

Календарыюм / Kalendarium

Сёньня

  • (456) – у 1569 г. была распаўсюджвана выдадзеная ў сакавіку г.г. у Заблудаве першая друкаваная кніжка Беласточчыны “Евангельле вучыцельнае”.
  • (149) – 3.07.1876 г. у фальварку Пясчына на Лідчыне нар. Цётка (сапраўднае прозьвішча Алаіза Пашкевіч, пам. 5.02.1916 г. у Старым Двары на Лідчыне, дзе і пахавана), паэтка, празаік, нацыянальна-асьветніцкая дзеячка. Склала „Лемантар”, „Першае чытаньне для дзетак-Беларусаў”, была рэдактарам першага дзіцячага часопісу на беларускай мове „Лучынка”.
  • (146) – 3 ліпеня 1879 г. у в. Ачукевічы на Наваградчыне нар. Васіль Рагуля, грамадзка-палітычны дзеяч. Між іншым быў беларускім паслом ды сэнатарам у міжваеннай Польшчы. Пасьля вайны на эміграцыі. Памёр 16.06.1955 г. у Нью-Ёрку.
  • (115) – 3.07.1910 г. у вёсцы Міхнаўка каля Ляўкова Старога на Беласточчыне нарадзіўся Аляксей Грыцук, грамадзкі дзеяч, гісторык, літаратуразнавец, настаўнік. З 1948 г. жыў у Канадзе, з'яўляўся шматгадовым старшынёй Згуртаваньня Беларусаў Канады. Памёр 30.05.1976 г. у Кінгстон.
  • (81) – 3 ліпеня 1944 г. Савецкая Армія пасьля цяжкіх баёў вымусіла нямецкія войскі пакінуць Мінск. Беларуская сталіца ў выніку баёў была ўшчэнт зьнішчана, а пасьля вайны ўвесь горад пабудаваны наноў, у зьмененым соцрэалістычным выглядзе. 3 ліпеня штогод сьвяткуецца як „Дзень

Новы нумар / Novy numer

Папярэднія нумары

Усе правы абаронены; 2025 Czasopis
Social Media Auto Publish Powered By : XYZScripts.com